Písmák

25.6.26

Lesan na lovu

Stíny se pohnou, mech si vzdychne, 

když tvoje ruka lístek trhá. 

Mé divé srdce rázem utichne, 

když se tvůj stín k té zemi vrhá.


Jsem Lesan, pán, co zpoza kmenu

tě sleduje, jak sbíráš kvítí. 

Vnímám tvou vůni, touhu, ženu, 

co v tvém i v mém se nitru nítí.


Ty netušíš, že každý krok 

ve mně už pálí jako jed. 

Ten pohled mrazí celý rok, 

jsi moje všechno – celý svět.