Bohémova píseň

Ve stříbrném světle luny, 

rozezním tvé skryté struny. 

Nech svou duši nocí plout, 

zbav se tíhy všedních pout.

Já jsem duchem volný pták, 

beru život jenom tak. 

Neslibuji pevný hrad, 

chci ti volnost nebes dát.

Svlékni všechny obavy, 

vejdi do mé představy. 

Obnaž tělo, obnaž cit, 

dovol mi tě celou pít.

Pijme kouzlo okamžiku, 

bez slibů a beze zvyku. 

Vepíšu se do tvých očí, 

až se s námi svět zatočí.

Až se zítra vzbudí den, 

zůstane ti krásný sen. 

Neplač pro to, co je pryč, 

k tvojí duši mám teď klíč.

Hojivý pramen

Když cítím únavu a ubývá mi sil,

zastavím na moment chod těch těžkých chvil.

Piju medicínu moudrosti, ať vím, kam dál se dát,

piju medicínu krásy, ať umím se zas smát.

Piju medicínu síly, ať pevný je můj krok,

piju medicínu zdraví, pro každý další rok.

Piju medicínu laskavosti, ať hřeje moji tvář,

uvnitř se mi probouzí má vlastní, jasná zář.