Starý akt

 

Lůna v okně tiše svítí, 
v duši tvoří mírné bytí. 
V dýmu, který vzhůru stoupá, 
stará žena moudrost koupá.

Kůže jako stará mapa, 
v níž si každý osud tápá. 
Každá vráska příběh píše, 
v těle život tluče tiše.

Nestydí se za své stáří, 
když se v šatu lůny září. 
Její nahost pravdu hlásá, 
v unavené tváři krása.

Modrý dým se k nebi stáčí, 
vůle žít v něm s větrem kráčí. 
Cigareta v prstech hoří, 
nové světy v sobě tvoří.

Pohleď do té staré tváře, 
uvidíš tam kus své záře. 
Klidně dýchej s tichou lůnou, 
staň se její jemnou strunou.